|
|
|
 |
Základní myšlenka DYNAMIC SPACE není nová!
Již v 18. a 19. stoletích byly prováděny výzkumy a formulovány myšlenky, které dodnes většinou zase upadly v zapomnění. Snahou DYNAMIC SPACE je na tyto staré a smysluplné nápady znovu navázat a proto jsou zde pojmy jako pracovní výška, krátké nachozené úseky, detaily Franfurktské kuchyně a jiné díky dalšímu vývoji přizpůsobeny současnosti a budoucnosti.
|
|
|
|
|
|
|
|
Pracovní výška
Zásada učinit uživatele středem pozornosti byla uznávána již v roce 1850 díky šetření amerického zemědělského ministerstva. Ohlas uživatelů na důležitost správné pracovní výšky pro různě vysoké osoby byl již v této době vysoký, znamenala totiž zamezení dlouhodobému bolestivému držení těla v předklonu či sehnutý - jako třeba při krájení cibule.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Podrobná studie
Paní Christine Fredericks realizovala v USA v roce 1922 takovou studii, vytvořenou s pomocí nití, jejímž prostřednictvím zkoumala křivky nachozených úseků při nesprávném a při správném uspořádání kuchyňského nábytku. Výsledek jednoznačně prokazuje, že uspořádání zařízení kuchyně má na absolvované cesty napříč kuchyní sem a tam, a tudíž i na potřebný čas pro práci v kuchyni, velký vliv.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Frankfurtská kuchyň
Vídeňská architektka paní Margarete Schütte-Lihotzky vyvinula koncept Frankfurtské kuchyně kolem roku 1926. Ve spolupráci s architektem z Frankfurtu nad Mohanem panem Ernstem May vznikl pokročilý program bytové výstavby, na jehož základě mělo být pojetí jednotlivých oblastí vybavení bytu racionálnější.
Vzniklý technický návrh kuchyně se opíral o tzv. taylorismus (tzv. Taylorův systém - podle inženýra Fredericka Winslowa Taylor - studuje a plánuje přesný průběh času a přesné pracovní postupy). Pro pracovní postupy byl stanoven "jediný správný" sled pohybů. Nachozené cesty při práci a průběh pohybů byly měřeny metrem a stopkami a následně rozvrženy do konceptu kuchyně. Časově úsporná vestavěná kuchyň byla instalována ve více než 10.000 bytů.
Tento model kuchyně se po druhé světové válce zavedl jako prototyp rozsáhlého architektonického standardu v Evropě a USA. Tento typ kuchyně se dá koneckonců považovat za prototyp rozsáhlého sjednocení designu kuchyní v průmyslových zemích.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Obsaženy základní úvahy - Optimalizované postupy při práci v kuchyni
- Kratší nachozené cesty po kuchyni
- Dostatek úložného prostoru i tam, kde je nejmíň místa (tenkrát se využíval dokonce i prostor nade dveřmi)
- Možnosti organizace (vnitřní dělení pro jídelní i pracovní příbory, systém pro uložení otevřených balení sypkých potravin jako mouka, sůl, cukr apod., odkapávací skříňka na uložení talířů, atd.)
- Potřebné kuchyňské potřeby na správném místě
- Promyšlené detaily (šikmý odkapávací dřez, odkapávací vanička ve skříňce na hrnce, větrací štěrbina, skříňka na potraviny, s chlazením a otvorem ven, atd.)
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Plánování úložného prostoru
Architekt Adolf Schneck se již v roce 1927 snažil projektované kuchyně dimenzovat pro nezbytné uložené předměty. Jeho úvahy ohledně uložených předmětů vyústily v sestavení kuchyňských přístrojů a spotřebičů pro malou domácnost, představující výchozí bod pro plánování kuchyní.
|
|
|
|
Pracoviště ve tvaru trojúhelníku
Trojúhelníkové pracoviště bylo v 50. letech vyvinuto na Cornellově univerzitě v USA (Ithaca). Jako model pro úvahu o smysluplné souvislosti nachozených úseků mezi hlavními pracovními místy v kuchyni slouží popis trojúhelníku mezi oblastí uložených zásob, přípravy a mytí, a oblastí vaření.
|
|
|
|
|
|
|
|
Uživatel kuchyně středem pozornosti
Trojúhelníkové pracoviště se správným rozvržením tří pracovních oblastí - pro praváky ve směru hodinových ručiček, pro leváky proti směru hodinových ručiček - dokazuje, že zvyky a potřeby uživatelů kuchyní by měly být při plánování kuchyní středem pozornosti.
|
|
|
|
Mimochodem:
Pracovní sdružení "Moderní kuchyň" (AMK) realizovalo před zhruba 30 lety rovněž studii, vytvořenou s pomocí nití. Díky získaným poznatkům se začala věnovat velká pozornost ergonomickým postupům v kuchyni.
Ergonomická studie, provedená v roce 1991 z iniciativy AMK, značně přispěla k získání základních poznatků v oblastech ergonomie v kuchyni, zóny vaření, pracovní desky a oblasti dřezu. Ergonomická studie zvýšila standardní vybavení kuchyně, protože byla uznána důležitost plnovýsuvu ve srovnání s částečným výsuvem. V oblasti dolní skříňky byly tudíž posíleny zásuvky a využity výsuvy.
|
|
|
|
DYNAMIC SPACE
